Charakteristika poruchy osobnosti nazvané „ženy, které příliš milují“

Pojem „ženy, které příliš milují“ (anglicky „women who love too much“) vytvořila americká psychoterapeutka Robin Norwoodová, která tak nazvala svou knihu vydanou v r.1986. Do češtiny knihu přeložila novinářka a spisovatelka Naďa Klevisová a vydalo ji v r.1994 pražské nakladatelství MOTTO zaměřující se především na vydávání populárně psychologických knih pro ženy. Vše co v této práci píši o „ženách, které příliš milují“ jsem převzal od Norwoodové. 

To, že je kniha Norwoodové (dále budu používat jen zkratku N.) označována jako populární, neznamená, že je povrchní. Jedná se o seriozní a originální psychoterapeutickou práci zdařile napsanou popularizujícím a beletristickým jazykem. N. v knize shrnuje své vlastní mnohaleté přímé zkušenosti. Pojmem „ženy, které příliš milují“ označila lstivě a eufemisticky závažnou poruchu osobnosti, která má progresivní charakter a vede často i k předčasné smrti
ženy. Dalo by se namítat, že označení „ženy, které příliš milují“ je zavádějící. A byla by to bezesporu pravda. Copak se dá „příliš“ milovat? Intuitivně cítíme, že slovo „příliš“ nahrazuje v označení žpm asi nějaké jiné slovo. Jako první mě napadá slovo „nezdravě“. Domnívám se, že N. použila označení žpm pro uvedenou poruchu osobnosti jako účinnou „lest“. Protože knihu psala především jako pomůcku pro ženy, které touto poruchou osobnosti trpí, přemýšlela jistě o tom, jak dosáhnout toho, aby se tyto ženy do knihy skutečně začetly. Žpm většinou nereflektují to, že trpí poruchou osobnosti a považují se za duševně zdravé. Jsou u sebe schopné připustit existenci depresivních nálad, ale ty spojují obvykle se svým partnerem u něhož mají většinou pocit, že jejich lásku dostatečně neoplácí a že je tzv. „jejich problémem“. Proto N. v úvodu knihy zdůrazňuje, že hlavním problémem žpm je to, že si vybírají špatné partnery. Partnery, kteří nejsou schopni milovat a odpovídat na oprávněné potřeby milující ženy. Druhá část názvu knihy proto zní: „Těm, které věří a doufají, že se jejich partner změní“.

Čteme-li však knihu dále poznáváme, že problém žpm je mnohem širší a hlubší než jen špatný výběr partnera. Spočívá především v tom, že žpm nejsou schopny „zdravě milovat“, jsou schopny jen „nezdravé lásky“. Uvědomuji si, že používáním slova „láska“ se dostávám na velmi tenký led. Pojmy jako „skutečná láska“ nebo „zdravá“ či „nezdravá láska“ by si vyžádaly bezesporu podrobnější filosoficko-psychologický výklad do něhož se v této práci nechci pouštět..


Ladislav Kroček - celá práce zde = http://www.pvsps.cz/data/document/20100505/ppf-zp-krocek.pdf?id=259