Jak se díváte na svět?

Mnozí z nás si nechali svůj svět tak zevšednět, že už jej ani nevidí. Zkuste si večer položit otázku, co jsem dnes doopravdy viděl? A možná vás překvapí to, čeho jste si nevšimli. Možná vaše oči fungovali celý den jen na podmíněný reflex a nesnažily se vůbec, aby něco uviděly. Náš pohled je vždy komplexní a my svou pozornost zaměřujeme, protože nejsme schopni vnímat všechno. Chcete-li vidět vše, oči se vám rozmažou a vy nevidíte detaily, soustředíte-li se jen na jednu věc, tu sice uvidíte perfektně, ale přijdete o celkový obraz, kontext. Mnoho našich omezených a negací naplněných životů je přímým výsledkem toho, jakýma očima se díváme na svět.

A i když vás to možná překvapí, to, jak se díváte a co vidíte, určuje kým jste a jak žijete. A chcete-li něco změnit ve svém nitru, položte se na otázku. Zeptejte se sami sebe: "Jak se dívám?"

Například pro bázlivé oko je všechno děsivé. Když se podíváte ustrašeně, vidíte jen to, co je nebezpečné.  A co by vám mohlo ublížit. Bázlivé oko je stále ochromeno hrozbami, na něž se soustředí.
Chamtivé oko vidí ve všem majetek. Ano, chamtivost je jednou z největších energií působících v moderním západním světě. je smutné, že chamtivý člověk se nedokáže radovat z toho, co má, protože stále sní o tom, co ještě nemá. A tato chamtivost dnes ničí naší planetu a ožebračuje lidi.
Kritické oko řadí vše do definitivních, ostře ohraničených kategorií. kritické oko vidí jen rovné linie a pravé úhly. Stále něco odmítá, vylučuje a izoluje, nedokáže na svět pohlížet se soucitem nebo obdivem. Vidět znamená soudit. Zpracovává jen povrch a nazývá jej pravdou.
Pro zlostné oko je všechno k vzteku. Lidé, jejich zrak je infikován zlostí, nemají nikdy radost z toho, co mají a nebo z druhých či ze sebe. Na druhé se dívají většinou jen rozmrzele. Zlostné oko nevidí své bohatství, ale soustřeďuje se na svou chudobu.
Lhostejné oko nevidí nic zajímavého a vzrušujícího. Lhostejnost je jedním ze znaků naší současnosti. Říká se, že lhostejnost je nutnou podmínkou moci. Moci, ale bez lásky. Aby, člověk mohl ovládat druhé musí se stát lhostejným? Lhostejným k jejich potřebám a k jejich zranitelnosti? Lhostejnost vždy vyžaduje, abysme měli oči zavřené. A díky tomu ve vás zahubí soucit, lásku a schopnost vnitřní proměny.
Pro sebepodceňující oko je každý, koho vidím lepší nežli on sám. Tu ostatní jsou krásnější, chytřejší, nadanější než vy. Nikdy se nespatříte jako svůj vlastní poklad. Leda tak pořádně zakopaný. Toto oko je slepé, ke své vnitřní kráse.
Milující oko vidí vše takové, jaké to ve skutečnosti je. Láska není sentimentální ani naivní. Máte-li vidět opravdově, realisticky a má-li pro vás být váš pohled zdrojem radosti, musíte především milovat. Dokážeme-li na svět pohlédnout s láskou, otevře nám své dveře dokořán, dá nám poznat svou hloubku a nabídne nám vše, co pro nás má. Pohled toho, kdo skutečně miluje, může proměnit i bolest a utrpení, strach i utrpení v něco pozitivního. Láskyplný pohled nepodlehne pokušení moci, viny či soudu, ale zajímá jej příčina, vnitřní souvislosti a smysl lidského jednání. Totiž jen milující oko vidí pod povrch jevů a působí hluboké změny. Způsob, jakým se díváte na svět, je pro vaší existenci nesmírně důležitý. Závisí na něm váš život. Když si totiž uvědomíte, jak se díváte na svět kolem sebe, pravděpodobně se prohloubí poznání sebe samého a pochopíte, jak úžasné bohatství je ve vašem životě skryto.

Michal Zachar - na motivy Knihy keltské moudrosti, John O´Donohue