Skutečně může být každý krásný?

Jedině v samotě sebe sama můžeme objevit svou vnitřní krásu. A nebeský umělec nestvořil nikoho, v němž by nebyla hloubka a světlo božské krásy. Ale tahle krása je ukrytá pod nánosy a všednosti fasád stereotypů rolí, které nás zakrývají a otupují. V samotě duše, před nímž  často utíkáme přes půl světa, kde si pod palmou uvědomíme svůj vnitřní poklad své vlastní krásy, který jsem našli a zase mažeme domů. Protože teprve teď nás o něj už nikdy nikdo nemůže připravit.A my jej stále hledáme někde jinde. Je pravda, že opuštěná místa mají zvláštní světlo, které odráží naší přirozenost, naši skutečnou podobu a její lidskou důstojnost. V každém člověku se ukrývá nesmírná krása. Ale naše kultura je posedlá kosmetickou dokonalostí, Až plastickou dokonalostí. Krása je nyní standardizovaná. Je jedním z produktů společnosti a doby. A produkty se prodávají a kupují. Pravý smysl krásy je osvítit a inspirovat duši. V duši je lucerna, která nás naplňuje zářivým světlem. Je to místo v němž se nás nemůže dotknout ani prostor ani čas a ani slabost našeho těla. V tomhle místě se dotýkáme věčnosti. Věčnosti Boha v malé jiskře uvědomění, které nás stvořilo. Kéž bychom tuto krásu hledali častěji, protože naše nejhlubší potřeby nemohou být naplněny nikde jinde. To po čem celý život nejvíce toužíme je zde skryto přímo v naší duši. 

A pokud jsem uvnitř sebe v klidu, po pravdě až božském dáváme sobě i lidem kolem tento klid ve všem co děláme. A to je ta nejvyšší přitažlivost člověka a jeho image, kterou lze dosáhnout. Vábí ostatní jako plamen lampy. A jde o to, aby jsme my druzí dělali to samé a nebyl jsme jen můry, které vzlétající za světlem, jenž nás přivábí a my v něm i shoříme. Vaše osobnost, společenská role a názory jsou ve skutečnosti technikou či strategií vaší osobnosti, jenž se vám každodenně pokoušejí pomoci se vyrovnat s životem a jeho nároky. Každý den jinak. Asi i proto je náš vzhled skoro každý den jiný. Jiný, ale stále stejný. 

Když překonáte odstup, který jste dosud udržovali od svého nitra, a objevíte v něm tu božskou jiskru věčnosti, zmizí také všechny odstupy a vzdálenosti ve vnějším světě. Je skoro ironií, že svou pravou krásu získáte až teprve po tom, když  si uvědomíte tuto niternou sounáležitost. Krása vás potom rozzáří tím prazvláštním světlem, které nás všechny tolik přitahuje. Jenže náš pozemský život se odehrává v čase, prostoru a hmotě a pokud naleznete ve svém nitru jen potlačené, opuštěné a nečestné stránky své minulosti nebo znepokojující tužby s kterými nevíte co máte dělat, najdete ve vnější kráse jen prázdnotu a beznaděj. Nebudete-li do svého vnitřního světa vstupovat naplněni láskou a tvořivým očekáváním nikdy v něm nic nenajdete. Protože největší silou z těch, které utvářejí váš život je způsob, kterým se díváte na svět. Naše vnímání je pravá skutečnost. Vědomí je jen cesta k uvědomění. Krásný kabát je jen cestou k našemu tělu a to je cestou k naší duši. Konstruujeme náš svět tak, že si to ani neuvědomujeme. A to, jak se oblékáme, češeme a líčíme a upravujeme svůj vzhled má stejnou logiku. Potřebujeme se naučit naslouchat své duši, která nám říká: JÁ JSEM ZDE, a její moudrost jen vyjádřit ve formě našeho vzhledu. To je SPIRITUAL IMAGE. Vyjádření: Já jsem zde.

Michal Zdeněk Zachar