6 opiček a soucit

Říká se, že soucit je jeden z nejzákladnějších instinktů. Matka příroda nám evolucí nadělila zrcadlové neurony a další části mozku, které nám pomáhají vytvářet v naší mysli odraz myslí ostatních lidí. Pokud se člověku v dětském věku dostalo rodičovské lásky a netrpí žádnou vývojovou poruchou, lidský mozek automaticky odmítne násilí, dělá férové nabídky a snaží se upokojit plačící dítě.


Takové chování prý patří k základním vlastnostem lidské rasy. Evoluce nás prý naprogramovala, abychom nebyli lhostejní. V jedné zoo se v roce 1964 odehrál tento příběh, který mi teď zase změnil můj "lidský" pohled na svět "zvířat". Nehodnotím "humánnost" toho pokusu a už vůbec jsem dalek vynášet o tom soudy. To, co se odehrálo, už bylo. Důležitější je si myslím psát o tom i dnes. A zamýšlet se tak nad tím slovem člověk, co sice často používáme, ale málokdo zná jeho obsah:

Kdysi kdesi v jedné ZOO bylo trénováno šest opiček makak rhesus, aby zatahnutím za jeden ze dvou řetězů vložených do klece dostaly potravu. Když zatáhly za jeden řetěz dostaly velké množství své oblíbené potravy. když zatáhly za druhý, dostaly menší množství oblíbené potravy. Jak velmi správně čekáte, celkem snadno se dokázaly orientovat a tahaly neustále jen za řetěz, který jim poskytoval, to co jim chutnalo lépe. A bylo toho více. A ony tak maximalizovaly svou odměnu.

Po několika týdnech tohoto opičího ráje dostala jedna z opiček hlad a rozhodla se, že půjde zatáhnout za výhodnější z obou řetězů. Když to udělala náhle se stalo něco strašlivého. Cizí opička v nedaleké kleci dostala ránu elektrickým proudem. Všech šest opiček to vidělo. Slyšely zoufalý výkřik. Viděly, jak se postižená opička chvěje a tváří bolestně a vyděšeně se krčí. Nežila s nimi, nejedla s nimi, nebyla členem tlupy.

Změna v chování všech šesti opiček byla okamžitá. Čtyři z nich ihned přestaly používat řetěz dávající maximální dávku potravy. Rozhodly se spokojit se s menší dávkou, jen když to té "cizí" opičce neublíží. Pátá opička přestala používat oba řetězy po dobu pěti dní a šestá je nepoužívala dvanáct dní. Snášely hlad, aby nemusela trpět opička, kterou neznaly.


zdrojHERETIC - Masserman Jules, et al. "Altruistic behavior in Rhesus Monkey" - American Journal of Psychiatry (1964) 584 - 85.