Nahá opice


Na konci 17. století bylo na zemi 500.000 lidí. Teď je nás několik miliard. Pokud nezpomalí tempo růstu bude nás za 260 let 400 miliard nahých opic. Jinak, na každém kousku země bude taková hustota lidí jako je teď v našich hlavních městech. Není to radostná perspektiva. Zvláště, když si uvědomíme, že jsme jenom biologický fenomén. Přes velkolepé myšlenky a nabubřelou ješitnost jsme stále nenápadní živočichové podrobení všem základním zákonům živočišného chování. než však dojde k tomu, co píšu porušíme si právě ty biologické zákony, jež ovládají naši přirozenost, že se jako vládnoucí druh zhroutíme. Trpíme podivným velikášstvím, které nám namlouvá, že se to nikdy nemůže stát. Že stojíme mimo okruh působení biologických zákonů. V minulosti vyhynulo tolik zajímavých druhů a ani my nebudeme výjimkou. Pokud nenahlédneme pod povrch našeho života. Je nejvyšší čas minci obrátit. A ukázat si i její rub. Protože jsme tak mocní a bohatí na rozdíl od zvířat, jsme i citliví na svoje zbohatnutí a na svůj původ a tedy i na svou minulost. Jsme totiž neustále v nebezpečí, že ji zradíme. Jsme i možná optimisté. Vyrovnáme se s tím stresem, přelidněností, ztrátou soukromí a nezávislostí, že přetvoříme své chování - budeme kontrolovat své agresivní a teritoriální pudy, sexuální podněty, ale i rodičovské sklony a že pudům přidáme konečně i svou inteligenci. Mám za to, že je to nesmysl. Naše drsná přirozená živočišnost nám to nikdy nedovolí. Ovšemže se můžeme přizpůsobit. Ale naše přizpůsobivost má své hranice za které jít nemůžeme. Až pokud své hranice důkladně poznáme a jestliže je budeme respektovat, pak budeme mít naději, že přežijeme. Větší než žádnou. Neznamená to naivní návrat k přírodě. Znamená to prostě, že bychom měli přizpůsobovat svůj inteligentní pokrok požadavkům chování. Musíme se zdokonalovat spíše v KVALITĚ LIDÍ než v kvantitě. Jestliže tak neučiníme s LÁSKOU, budou se naše potlačované biologické pudy stále upevňovat, až se celá přehrada života protrhne a celou naši pracně vybudovanou existenci odplaví povodeň. Ta poslední.

(na motivy knihy Desmonda Morrise - Nahá opice)