Co říkají gesta?

Jistě se Vám stalo, že Vás někdo upoutal svým vzhledem. Že jste si udělali "obrázek" o partnerovi pro jednání jen na základě jeho vzhledu, pozdravu a podání ruky. Co znamená, když náš postoj, gesta, způsob sezení, chůze nebo mimika a make-up či oblečení říká něco jiného než se snažíme vyjádřit slovy? Všímáme si toho? Dnešní BLESK si všimnul gestikulace německé kancléřky.


Prostřednictvím nonverbální (ne neverbální, jak se s oblibou říká...) komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera a o vlastních emocích, napětí a rozpoložení. Neverbální signály vysíláme většinou podvědomě a přijímáme je také podvědomě. Mnozí z nás však pod tlakem konvenční morálky předstírají, že jsme jim sympatičtí, že je něco zajímá, že všemu rozumí apod. Pak se snaží přizpůsobit i mimoslovní komunikaci předstíranému dojmu. Výsledek je, že si my příjemci tohoto signálu dříve či později uvědomíme, že na nás někdo tzv. "hrál boudu".

Angela Merkel toto gesto používá v momentě, kdy chce dát svému postoji a tím i svému vyjádření jasně pragmatický a spíše uzemňující směr. Souhlasím tedy s tím v článku, že se pokouší udržet si odstup. Ale nevíme od čeho. To už by byla čirá spekulace a my bychom museli být s ní přímo součástí děje, abychom toto pochopili a poznali. Prsty jsou otáčeny k zemi, tedy k něčemu pevnému. jakoby se hypoteticky o cosi pevného opírala či odtlačovala. Ovšem spojení rukou a a především pevný stisk vytváří dojem, že se je nejenom opírá o svůj svět před sebou, ale také možná tlačí svoje představy (na její hlavu a směrem nahoru ukazují oba dva palce) do pozice, kdy nebude patrné, do jaké míry s tímto postojem ona sama sympatizuje či nikoliv, podle tlaku rukou soudím, že nikoliv. Její řešení by bylo možná ještě razantnější. O tom svědčí její palce, které jakoby tlačí silou proti sobě. Ruce nespíná, ani nepropíná, jen se výrazně dotýká konečky 4 prstů, malíčky k sobě nedává. 

Umožnuje tento signál ještě i jiné vysvětlení? Ano, pokud budeme uvažovat více esoterně.  Zakrývá si oblast žluté čakry, kam mnohé systémy hlavně východnách nauk umísťují sídlo našeho já - ega. Oblast spodního mozku, jenž je odpovědný za zdravý chod celého těla. Za trávení a příjem a zpracování potravy. Pokud je paní Angela i svou duší odpovědna za věci, které se dějí kolem ní na evropské a světové politické scéně, je možná změna měny nyní příliš velké sousto, s kterým ona sama vnitřně až tak nesouhlasí. Tomu by odpovídal i postavení svalů v její tváři. Nemusíte být pan Dr. Cal Lightman z proslaveného a současně za vlasy trochu přitaženého seriálu Anatomie lži, jenž nás však velmi dobře upozorňuje na nutnost dívat se na sebe jako na informaci. Pokud by se totiž jednalo o gesto církevní, jak naznačuje článek, měla by ruce více propletené a spojené. Zde ve spojení s mikrovýrazem úst na snímcích, jde o gesto sevření, je tam patrné napětí i ve svalech kolem rtů, které jsou velmi rovně posazeny. Až skoro nepřirozeně. A to na 3 fotografiích ze čtyř.

Co s tím? Řeč těla je rozhodně zajímavá, pokud ji doplníte o řeč oblečení a vůbec celkového vzhledu, sama o sobě je to jen jediný systém vytržený z kontextu a to by měla řeč těla vždy zoohledňovat, nebo spíše my, kteří ji vykládáme. 

V České republice a vůbec na světě se věnuje pouze jedna skupina celkovému vzhledu a to v systému 3AXIS VISUAL language, který spojuje všechny zmíněné prvky v jeden celek. A na rozdíl od řeči, což je obecná lidská schopnost komunikovat a dorozumívat se podle pravidel jazyka, je jazyk systém znaků a pravidel, kterými se jejich mluvčí řídí při sdělování informací. A řídit a ovládat sebe jako informaci je už to nejvyšší patro osobního rozvoje. 

PS: ještě k paní kancléřce - opravdu neříká úplně všechno..., ale to je už je něco jiného...

autor: Michal Zachar