Smyslové vzdělávání

Učení nás provází od počátku života. Nejprve nápodoba, později cílená a vědomá péče v různých školách a výukových zařízeních. Dnes existuje i institut celoživotního vzdělávání a různé akademie třetího věku posunující vzdělanost daleko za horizont snů ještě zpřed 50 lety. To, že pojem vzdělávání souvisí s naším mozkem není asi třeba příliš připomínat. Jeho rozvoji jsme věnovali mnoho prostředků. Ať na vývoj podpůrných prostředků nebo na výzkum mysli jako takové.

Naučit se můžeme v podstatě cokoliv, záleží jenom na nás, našich individuálních schopnostech, vytrvalosti a vůli. Málokdo ví, že každé dítě, když se narodí je zvukově vnímavé vůči svému okolí naprosto stejně. To znamená, že kdyby kolem něj fungovalo polyfunkční jazykové prostředí, naučilo by se mluvit všemi jazyky. Budete-li na něj mluvit pouze česky a anglicky, naučí se po čase chápat tyto dvě řeči daleko vnímavějším způsobem než jiné zvuky a vůči ostatním jazykům (např. arabštině a svahilštině, které v našem regionu běžně nenajdete) tuto vnímavost ztratí.

Náš mozek má dvě hemisféry, většina vzdělávacích programů ať již v běžném školském systému nebo i v „postgraduálních kurzech“ je zaměřena, ale převážně na jeho levou hemisféru. Ta je, jak známo odpovědná za rozvoj řeči a analytického myšlení. Analýza znamená doslova vše rozložit na prvočinitele a zjistit původ. Přesně tak se podle posledních studií chová i lidský zrak. Nejprve si obraz rozloží na prvočinitele a ty přenese transformované do mozku. Zde je jiné centrum seskupí neboli složí a podle dosavadních získaných podnětů vyhodnotí a zpětně vyšle signál mozku, jak na daný podnět reagovat. Neboli provede syntézu. Stejně tak se chová pravá mozková hemisféra. Skládá jednotlivé obrazy, vjemy v určitý celek. Obrazový celek. 



Možnosti rozvoje v oblasti levé mozkové hemisféry jsou již velmi malé, vezměte, jak v našem světě dominuje fyzika, matematika, ekonomika – tím je jenom podtrženo jednostranné vzdělávací přetížení člověka. Na rozdíl od oblasti pravé hemisféry, kde je „pole neorané“ … mimo nějaké kurzy zabývající se emoční inteligencí se téměř nikdo nezabývá edukací pravé hemisféry, která zpracovává převážně obrazové informace. Jako perličku si dovolím uvést nedávno publikované zjištění rozdílných schopností mužů a žen. Zatímco ženy jsou schopny mít v provozu, při tom když povídají slovy (tedy pracují levou hemisférou) i schopnost vnímat spolu se slovy i obrazy (tj. souběžně zapojují i pravou hemisféru) – muži jsou schopni buď jenom mluvit nebo vnímat obrazy. Buď jedno nebo druhé. Ženy oboje…

Ve vzdělávání jsme došli, jak bylo řečeno na samou hranici vzdělávání. Celým nynějším civilizačním životem se nese slovo VÝKON. Stalo se i synonymem pro vzdělávání v tom horším slova smyslu. Proč? Inu umíme, umíme, umíme. Učily jsme se, učily, jsme se a učily. Ale proč nás někdo nenaučil chovat se k sobě slušně jako lidi; myslím, že se tomu říká etika; proč v nás nikdo příliš neprobouzí vztah k našim emocím a krásnu a estetice vůbec? Kdo z nás pracuje se svým vlastním hlasem a zdokonaluje se ve vlastním vyjadřování? Víte kolik osob denně na této planetě věnuje pravidelnou pozornost i svému vyjádření vlastní neverbální komunikaci – svému image (tj. barvě vlasů, líčení u žen, oblečení, jeho stylu, doplňkům atp. …)? Jen 7% z nás.

Nejpodstatnější komunikace, které se nelze vůbec nikdy a nikde vyhnou, je právě komunikace osobní. A v ní nám jsou naše vzdělanostní složky z fyziky a matematiky platné, jaksi nejvíc, že? Současnost vzdělávání je v novém systému jazyka body&look language neboli v osobní komunikaci.

Osobní komunikace = dešifrování gest, postojů, způsobů sezení - co vyjadřuje naše tělo, když o něčem hovoříme - říká totéž co naše slova? Které řeči můžeme více věřit té těla nebo té slov? Jak je to s odkrýváním tajemství výrazů obličeje, líčení, tvarů účesů a také toho, jak se oblékáme – prozrazuje o nás něco mimika a make-up zas něco o ženách? Když se podíváme na oblíbené oblečení toho či onoho člověka, co o něm můžeme říct? Co na sebe prozrazujeme svým oděvem? A co řeč chůze, dynamická interakce a celkové shrnutí všech předešlých informací v praxi - dozvíme se více o sobě nebo druhých, když všechny předešlé poznatky spojíme dohromady a porovnáme?

Ptáte se proč se právě tímto, tak zevrubně zabývám? Protože jsem osobně viděl spoustu tzv. dobře připravených jednání, ukončených pro vzájemné neporozumění si! Nikdo z nás většinou nepřemýšlí, jak je pro další vývoj úspěchu firmy při např. obchodní schůzce důležité nejenom přesvědčovat slovy a fakty, tedy levou hemisférou, ale i svým vzhledem (obrazem) tak, aby bylo vše tzv. kongruentní, tj. harmonický vzhled s právě vyřčenými slovy. Co však znamená, když náš postoj, gesta, způsob sezení, chůze nebo mimika a make-up či oblečení říká něco jiného než se snažíme vyjádřit slovy? Když pravá a levá hemisféra prostě nesedí? Nic moc, jenom pak nejsme pro své partnery nikterak důvěryhodní, prostě lžeme. A úspěšnost předchozího jednání….?

Je právě načase udělat trochu revoluce ve vzdělávání. Souhlasím se všemi vzdělávacími projekty, s podporou učení se cizích jazyků, s rychlejšími a častějšími e-learningovými projekty. Je stejně rychle třeba do manažerských kurzů zahrnout nový systém výuky smyslových disciplin; podporovat projekty emočního vzdělávání, řízené relaxace a nebát se možná i nepracovat. I to totiž v dlouhodobém důsledku podporuje náš VÝKON. Nastává doba vzdělávání v body&look language.

Mozek je výkonný a vyvíjí se po celý život. Dnes je již téměř jisté, že díky přemíře informací se tzv. práh dospělosti se posunuje až k hranicím 25. roku života. Lidé jsou schopni plodit kmenové buňky i daleko po padesátce. Na každou novou životní situaci si mozek dovede vytvořit nová neuronová spojení. A co my?

Nakonec mi dovolte ukončit tento článek osobním pokusem definovat význam vzdělávání:

Při vší úctě k vzdělanosti jako celku se dnes příliš schováváme za pojem MÍT nějaké vzdělávání. Mít diplom, mít vzdělání MBA je pro nás hodnota. Nebo je to jenom ubohá kompenzace za to, že už nejsme schopni opravdu „lidsky“ BÝT? Být vzdělán = postupně a vlastním přičiněním se stávat bytostí myslivou a tvořivou, duchovní a mravní, rozvíjející něco specifického ve vědě, technice, umění či politice a přitom i přes tuto dnes již nezbytnou specializaci neztrácet smysl být člověkem s odpovědností nejenom za sebe, avšak v naší globální vesničce i za celou planetu zem.

Jen ten, kdo chce dovést svou firmu dále než k jedněm dveřím a jedné generaci by o tom měl vážně uvažovat. Že by třeba Baťa? Nebo je snad takových firem i více? Pište, mailujte, faxujte! Vysvětlíme vám, v čem je náš systém body&look language tak rozdílný a ojedinělý na rozdíl od ostatních systému tzv. neverbální komunikace.

Michal Zachar