Rozhovor INSTORE Slovakia - Oblečenie a vystupovanie predavačov

Ako vplýva oblečenie a celkový zjav predavačov a predavačiek na atmosféru predajne?

Oděv je vždy prodlouženou rukou duše. Aspoň tak říká jedna stará moudrost. Takže logicky i vzhled prodavačů bude jasně vyjadřovat jejich stanoviska a pocity směrem ke klientovi. Pak je důležité, aby vzhled těchto osob byl v souladu s tím, jak je prodejna zaměřená, jakou má cílovou skupinu. V luxusním butiku asi nebude vhodným oděvem tričko a naproti tomu luxusní halenka bude trochu podivně vypadat v módě pro mladé. Ale to samozřejmě neplatí jenom pro oděvní a textilní průmysle, ale všeobecně.

V oděvu se odráží naše dnešní nálada, např. pocit s kterým jsme ráno přišly do práce. Vše se pak logicky pomocí světla a jeho odrazu dostává jako informace do oka pozorovatele, tedy klienta. V těle pak začnou probíhat naprosto automatické pochody podpořené ještě tím, že nejenom oko vnímá barvy, ale i celé tělo je schopno reagovat na barvy. Tím pádem je již při zahlédnutí jakékoliv barvy tělo vystaveno tlaku této reakce, která je nevědomá a není mozkem ovlivńována.

Proto nelze souhlasit s tvrzením, že barvy nemají skoro žádný vliv na chování klientů. Mají v podstatě zádsadní vliv a také zásadní vliv na chování personálu. Bud je utlumí nebo podpoří jejich agresivnější projev.

Uniformy – čo vyjadrujú a ako na ľudí pôsobia, resp. ako by mali pôsobiť?

Do akej miery ovplyvňujú celkové vnímanie značky ako takej?

Uniformita umožnuje vždy se tak trochu schovat za něco co je větší než jsem já sám. Umožnuje jednat z pozice řádu, jednoty a síly. To vše uniforma muže poskytnout. Takže prodejní uniforma je obzvláště ve větších obchoech vítaným ostrůvkem „záchrany“ klienta v přemíře informací a osob. Jakmile uvidím prodavače v unifiormě mohu se ho zeptat a jsem klidnější a tím pádem lépe nakupuji.

Ovšem stejně tak působí uniformita kontraproduktivně, když najdu na hromádce 4 prodavače, kteří se jenom baví a sedí spolu na jedné straně regálu před zraky dotěrných klientů. Nikdo si ničeho nevšímá. A ten výraz. „Co chcete?“ – to většinou stačí, aby jsem si učinil jasnou představu o jejich chování vuči mně a dalším lidem.

Je tedy nutné k používání uniforem přistupovat individuálně i v rámci jedné firmy. V oddělení expedice se více uplatní montérky a mikina s logem, ale na obleku obchodníka či marketingového ředitele či ředitelky by se měl objevit již jen motiv firemního loga či sloganu. Tedy přistupovat citlivě s ohledem na jednotlivé posty a taky osoby je zastávající. A i pro post ředitele se dá najít jednoznačně identifikující oblečení. Tím je např. bílá košile. Nikdo jiný než ředitel by v podniku sněhobílou košily neměl používat. Jen jeden má právo veta a to je on. On odpovídá za čistotu chodu stroje jménem firma. Proto bílá.. a tak by se dalo povídat, ale toto je třeba vždy sladit s potřebami daného oboru ve kterém ona firma působí.

Vystupovanie a správanie predavačov resp. predavačiek, môže niekedy pokaziť chuť nakupovať v konkrétnej predajni. A nie je to vždy len neochota a nezáujem o zákazníka, ktorý vstúpil do predajne. Naopak prehnaný záujem zo strany personálu často zákazníka odrádza. Kde je teda tá správna miera?

„Byl bych pro zavedení i další rozšíření dress kódů.Jedním dechem však dodávám jedno významné ale. „Podniky by neměly slepě svým zaměstnancům nakazovat, jakou barvu košile mají nosit a která kravata se neslučuje s vystupování společnosti. Měly by skloubit jak firemní sdělení zákazníkovi, tak respektovat individualitu barevné typologie svých zaměstnanců. Spokojené budou obě strany. Důraz na své individuální potřeby při výběru vhodného pracovního oblečení kladů na srdce všem svým klientům.

Zatímco většina zahraničních soukromých společností s dress kódy běžně pracuje, přimlouval bych se za jejich zavedení např. i do státní správy. „Úředníci by potřebovali sjednotit a dodržovat pravidla, aby člověk věděl, zda jedná s vrátným nebo s vedoucím odboru,“ tvrdí.

Podnikovými zásadami oblékání by se podle jeho názoru měly více či méně řídit celé osazenstvo podniku – od ředitele až po vrátného. „Nikdy nevíte, zda klient nezatouží potkat se třeba s člověkem, s nímž do té doby komunikoval pouze telefonem. Když pak narazí na technika v seprané košili a vytahaných džínech nebo opraváře v rozedraných a špinavých montérkách, prestiž společnosti v jeho očích asi příliš nestoupne

Firemní dress kód by se měl řídit třemi hlavními zásadami: čistota, upravenost a vůně.

Úroveň vkusu českých mužů i žen rok od roku zlepšuje. Na druhou stranu jsme si nezvykli vyžadovat úměrnou kvalitu oděvů a hrát si s jejich detaily. Pčřitom právě detaily jsou ony vypovídající prvky, které nás svou BODY&LOOK language.

Pestré vzory, které například občas vidím na pánských kravatách mě dohánějí k šílenství, stále platí jednoduchá, ale osvědčená radu pro výběr vhodné konfekce. „Vezměte si do obchodu s sebou poradce – pokud není přítomen na místě (vizážistu či stylistu). Poslouží vám při výběru jako spolehlivé zrcadlo.“